Růst reálného HDP
v roce 2025 (v %)
v roce 2025 (v %)
Stanovisko NKÚ k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2025
Česká ekonomika v roce 2025 rostla rychleji než průměr EU, zároveň se ale dál prohlubovalo zadlužení státu. Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 2,6 %, zatímco průměr ekonomiky EU činil 1,5 %. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. Ekonomický růst byl tažen především vyšší spotřebou domácností. Státní dluh loni dosáhl 3,7 bilionu Kč a výdaje na jeho obsluhu vzrostly na 98 mld. Kč. Budoucí výkonnost české ekonomiky ohrožuje nízká produktivita práce, vysoká energetická náročnost a stárnutí populace.
„Česká ekonomika loni rostla hlavně díky vyšší spotřebě domácností a počtu odpracovaných hodin než díky produktivitě práce. To ale není model, na kterém lze dlouhodobě stavět. Zvlášť při tempu stárnutí populace. Budoucí růst musí stát na inovacích, automatizaci a moderních technologiích,“ řekl k tomu prezident NKÚ Miloslav Kala.
Česká ekonomika v roce 2025 sice pokračovala v růstu, její potenciál však nadále brzdí nízká produktivita práce, vysoká energetická náročnost a napjaté veřejné finance. Rozpočtové schodky lze z dlouhodobého hlediska odůvodnit pouze tehdy, pokud financují investice, které zvyšují výkonnost ekonomiky a podporují její budoucí růst. V prostředí vyšších úrokových sazeb je zároveň nezbytné udržet veřejné finance v dobré kondici. Bez potřebných strukturálních změn hrozí postupná ztráta konkurenceschopnosti české ekonomiky i rostoucí tlak na veřejné rozpočty. NKÚ proto považuje za klíčové zaměřit veřejné finance na opatření, která posílí dlouhodobou odolnost a výkonnost české ekonomiky.
HDP
Česká ekonomika vzrostla v roce 2025 o 2,6 %, zatímco průměr EU činil 1,5 %. Pro další růst bude klíčové investovat do technologií, zvyšovat produktivitu práce a posílit energetickou konkurenceschopnost.
Produktivita práce
v roce 2025
(index 2020 = 100)
v roce 2025
(index 2020 = 100)
Počet odpracovaných
hodin v roce 2025
(index 2020 = 100)
hodin v roce 2025
(index 2020 = 100)
Produktivita
Ekonomický růst však ve srovnání s EU stojí více na počtu odpracovaných hodin než na růstu produktivity, což není dlouhodobě udržitelné.
Energetická náročnost HDP
v roce 2024
(v MWh/1 000 EUR HDP)
v roce 2024
(v MWh/1 000 EUR HDP)
Energetika
Energetická náročnost ČR je dvojnásobná oproti průměru EU a spolu s drahými emisními povolenkami je významnou překážkou konkurenceschopnosti českého průmyslu.
Meziroční míra inflace
v roce 2025 (v %)
v roce 2025 (v %)
Míra inflace
Česká republika si v roce 2025 udržela inflaci blízko cíle ČNB. Růst cen byl nižší než průměr EU, k čemuž přispěl mimo jiné příznivější vývoj cen energií, které v předchozím roce patřily k nejvyšším v EU.
Nezaměstnanost
v roce 2025 (v %)
v roce 2025 (v %)
Nezaměstnanost
Nezaměstnanost v České republice zůstává dlouhodobě výrazně pod průměrem EU. Tento stav souvisí mimo jiné s nedostatkem pracovní síly. Napjatý trh práce současně vytváří tlak na růst mezd, což může přispívat ke vzniku inflačních tlaků.
Státní dluh
Státní dluh České republiky vzrostl mezi lety 2021 a 2025 o 1,2 bilionu Kč. Současně se průměrné výnosy fixně úročených státních dluhopisů zvýšily z 1,7 % na 4,2 % a aktuálně se blíží k 5 %, což znamená dražší financování státního dluhu. Finanční trhy dnes vedle výše zadlužení stále více sledují také to, na co jsou půjčené prostředky vynakládány. Rostoucí úrokové sazby se již promítají do výdajů na obsluhu státního dluhu, které vzrostly z 42 na 98 mld. Kč, tedy na více než dvojnásobek.
Státní dluh (v bil. Kč)
Vývoj výnosů státních
dluhopisů (v %)
dluhopisů (v %)
Výdaje na obsluhu
státního dluhu (v mld. Kč)
státního dluhu (v mld. Kč)
Hospodaření státního rozpočtu v roce 2025 skončilo vyšším schodkem, než předpokládal schválený rozpočet. Dlouhodobě udržitelná konsolidace veřejných financí vyžaduje opatření vedoucí ke zlepšení strukturálního salda, nikoli pouze rozpočtové úpravy, které krátkodobě zlepšují plánovaný výsledek, aniž by měly reálný dopad na stav veřejných financí. NKÚ v této souvislosti upozorňuje, že problémem není jen samotná výše veřejných výdajů, ale především to, že za ně stát nezískává odpovídající výsledky. NKÚ proto doporučuje namísto formálního upravování rozpočtových položek zaměřit rozpočtování více na měřitelné výsledky a přínosy než na samotný objem utracených prostředků.
Deficit státního rozpočtu překročil plánovanou úroveň o 49,7 mld. Kč.
Příjmy z emisních
povolenek
v roce 2025 (v mld. Kč)
povolenek
v roce 2025 (v mld. Kč)
Příjmy z emisních povolenek
K překročení plánovaného deficitu státního rozpočtu významně přispěly nižší než rozpočtované příjmy z prodeje emisních povolenek. Očekávané příjmy se nenaplnily ani z poloviny a podobná situace se opakuje již od roku 2022.
Výdaje na OZE
v roce 2025 (v mld. Kč)
v roce 2025 (v mld. Kč)
Výdaje na OZE
Výdaje na obnovitelné zdroje energie naopak rozpočet překročily. Rozdíl mezi rozpočtovanou a skutečnou výší těchto výdajů se navíc prohlubuje, v roce 2024 činilo překročení přibližně dvojnásobek, v roce 2025 již trojnásobek.
Saldo prostředků EU/FM
v roce 2025 (v mld. Kč)
v roce 2025 (v mld. Kč)
Saldo prostředků EU/FM
Do výsledného deficitu státního rozpočtu se promítl také vývoj prostředků z EU/FM. Přestože jsou rozpočtovány neutrálně, jejich skutečný dopad se v jednotlivých letech liší. V letech 2023 a 2024 deficit zlepšily, v roce 2025 naopak zhoršily.
Stamiliardové deficity státního rozpočtu se staly běžnou normou.
(v mld. Kč)
V roce 2025 dosáhly příjmy státního rozpočtu 2 081,1 mld. Kč a výdaje 2 371,8 mld. Kč. Celkový deficit tak činil 290,7 mld. Kč.
Přetrvávající vysoké schodky státního rozpočtu zvyšují význam efektivního využívání veřejných prostředků. Vybrané výdajové oblasti ukazují, že samotná výše výdajů není zárukou odpovídajících výsledků.
VYBRANÉ VÝDAJOVÉ OBLASTI STÁTNÍHO ROZPOČTU
Obrana
158,9 mld. KčČeská republika vydala na obranu 1,86 % HDP a nesplnila alianční závazek. Samotná výše obranných výdajů nevypovídá o tom, zda vynaložené prostředky skutečně vedou k rozvoji požadovaných obranných schopností a posilování bojové připravenosti Armády ČR.
Doprava
128,8 mld. KčVýznamné finanční prostředky směřující do dopravy dosud nepřinesly očekávané výsledky. To ilustruje například vývoj železniční nákladní dopravy. Přestože Česká republika disponuje hustou železniční sítí, její nedostatečná kvalita dlouhodobě omezuje rozvoj železniční nákladní dopravy. Její výkony dlouhodobě klesají, zatímco silniční nákladní doprava roste.
Věda a výzkum
54,1 mld. KčStát dlouhodobě podporuje vědu, výzkum a inovace. Česká republika se však v EU nadále řadí mezi země s podprůměrnou inovační výkonností. Strategická ambice zařadit se do roku 2030 mezi evropské inovační lídry tak zůstává spíše nenaplněnou vizí.
Hospodaření ostatních složek veřejných rozpočtů v roce 2025 ukázalo, že dlouhodobou stabilitu veřejných financí nelze posuzovat pouze podle výsledku státního rozpočtu. Územní rozpočty, státní fondy i zdravotní pojišťovny tvoří propojený systém, v němž se problémy jedné části dříve či později promítají do ostatních. Zvláštní pozornost si zaslouží zdravotní pojišťovny, které budou v příštích letech čelit rostoucímu tlaku vyvolanému nepříznivým demografickým vývojem, a to v situaci, kdy již v posledních třech letech hospodařily s miliardovými deficity. NKÚ proto upozorňuje, že dlouhodobá stabilita veřejných financí závisí nejen na hospodaření státního rozpočtu, ale také na udržitelnosti ostatních veřejných rozpočtů.
Po delší době obce a kraje plně využily a překročily svůj investiční potenciál.
Obrat ve využití investičního
potenciálu ÚR* (v mld. Kč)
potenciálu ÚR* (v mld. Kč)
Investiční potenciál
V roce 2025 územní rozpočty překročily svůj investiční potenciál, tedy objem vlastních zdrojů dostupných pro investice. Investice nad jeho úroveň financovaly převážně prostřednictvím dluhu.
Stav na bankovních účtech ÚR* (v mld. Kč)
Bankovní účty
Objem prostředků na bankovních účtech se meziročně snížil jen nepatrně, a to i přes výrazně vyšší investiční aktivitu.
Dluh ÚR* (v mld. Kč)
Dluh územních rozpočtů
Vyšší investiční aktivitu doprovázel růst zadlužení územních rozpočtů, které se meziročně zvýšilo o 7,6 mld. Kč.
* Údaje za ÚR jsou očištěny o hl. m. Prahu.
Závislost státních fondů na státním rozpočtu přetrvává.
Transfery ze státního rozpočtu177,6 mld. Kč
Vlastní příjmy44,2 mld. Kč
Ostatní transfery44,5 mld. Kč
Vysoká závislost státních fondů na transferech ze státního rozpočtu omezuje jejich schopnost zajišťovat stabilní a dlouhodobé financování projektů, což zpochybňuje jejich původní účel.
Deficitní hospodaření zdravotních pojišťoven přetrvává.
(v mld. Kč)
Zdravotní pojišťovny hospodařily i nadále se schodkem, jeho výše však v roce 2025 meziročně klesla.
Celkové výdaje na zdravotní péči v roce 2023 (v % HDP)
Zdravotní péče
Česká republika vydává na zdravotní péči v poměru k HDP méně, než činí průměr EU. Dlouhodobé schodkové hospodaření zdravotních pojišťoven proto nesvědčí o nadměrné úrovni výdajů, ale spíše poukazuje na přetrvávající strukturální nerovnováhu systému.