Náhrady zvýšených životních nákladů zaměstnancům s pracovištěm v zahraničí
Žádost ze dne 2. 11. 2022 o poskytnutí informací týkajících se náhrady zvýšených životních nákladů zaměstnancům s pravidelným pracovištěm v zahraničí
Požadované informace:
1. Prověřoval někdy v minulosti Nejvyšší kontrolní úřad vyplácení tzv. náhrady zvýšených životních nákladů zaměstnancům s pravidelným pracovištěm v zahraničí ve smyslu nařízení vlády č. 62/1994 Sb.? Pokud ano, žádám o poskytnutí kontrolních závěrů.
2. Zabýval se někdy v minulosti Nejvyšší kontrolní úřad podstatou náhrady zvýšených životních nákladů, tzn., zda se z materiálního hlediska jedná skutečně o náhradu vyšších nákladů vznikajících zaměstnancům v zahraničí, nebo o reálné navýšení příjmu (faktickou odměnu) zaměstnanců České republiky vyslaných do zahraničí? Pokud ano, žádám o poskytnutí kontrolních závěrů.
3. Zabýval se někdy v minulosti Nejvyšší kontrolní úřad skutečností, že náhrada zvýšených životních nákladů je Ministerstvem zahraničních věcí některým zaměstnancům vyplácena i poté, co ukončili své působení v zahraničí (např. velvyslanci v Afghánistánu Balounovi byla náhrada vyplácena ještě tři měsíce po jeho evakuaci z Kábulu v období od 18.08.2021 do 14.11.2021)? Pokud ano, žádám o poskytnutí kontrolních závěrů.
4. Zabýval se někdy v minulosti Nejvyšší kontrolní úřad nerovným přístupem při vyplácení náhrady, tedy zejména skutečností, že mezi různými kategoriemi zaměstnanců jsou propastné rozdíly v nominální výši náhrady, což je v rozporu s jejím účelem (zvýšené náklady by měly vznikat v souvislosti s působením ve stejném místě všem zaměstnancům ve srovnatelné výši – proč je tedy tato náhrada navázána na platy a uměle zvyšována zaměstnancům zařazeným v nejvyšších platových třídách)? Pokud ano, žádám o poskytnutí kontrolních závěrů.
5. Zabýval se někdy v minulosti Nejvyšší kontrolní úřad skutečností, že v zemích se srovnatelnou či nižší životní úrovní (např. Polsko, Afghánistán) je diplomatickým pracovníkům České republiky vyplácena měsíčně náhrada zvýšených životních nákladů ve výši přesahující 10 000 USD, aniž by jim reálně jakékoli zvýšené náklady na život
ve srovnání s působením v České republice vznikaly (kromě pobírání náhrady mají zajištěno bezplatné bydlení, dopravu služebními vozidly s řidičem apod.)? Pokud ano, žádám o poskytnutí kontrolních závěrů.
6. Zabýval se někdy v minulosti Nejvyšší kontrolní úřad zákonností nařízení vlády č. 62/1994 Sb. v tom smyslu, jestli na jeho základě nedochází k neúčelnému vynakládání veřejných prostředků? Pokud ano, žádám o poskytnutí kontrolních závěrů.“
Poskytnuté informace:
K bodu 1. žádosti:
NKÚ se v kontrolní akci č. 15/25 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušné hospodařit Ministerstvo zahraničních věcí, mimo jiné zabýval oblastí náhrady zvýšených životních nákladů zaměstnancům, kteří mají místo výkonu práce v zahraničí určeno jako pravidelné pracoviště. V rámci této kontrolní akce byly prověřovány také výdaje v oblasti vzdělávání dětí zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí. Kontrolovaným obdobím byly roky 2012 – 2014. Kontrolní závěr naleznete zde:
https://www.nku.cz/scripts/rka/detail.asp?cisloakce=15/25&rok=0&sestava=0
Dále se také NKÚ problematikou náhrady zvýšených životních nákladů zaměstnanců zabýval z hlediska způsobu účtování a souladu se zákonem o finanční kontrole a to v KA č. 16/17 - Účetnictví Ministerstva zahraničních věcí a v KA č. 21/18 - Závěrečný účet kapitoly státního rozpočtu Ministerstvo zahraničních věcí za rok 2020, účetnictví Ministerstva zahraničních věcí za rok 2020 a údaje předkládané Ministerstvem zahraničních věcí pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2020. Kontrolní závěr naleznete zde:
https://www.nku.cz/scripts/rka/detail.asp?cisloakce=21/18&rok=0&sestava=0
K bodům 2 až 6 uvádíme:
NKÚ se touto problematikou v rámci své kontrolní činnosti dosud nezabýval.