Miliardy z EU umíme získat i vyčerpat. Ne vždy ale přinášejí očekávaný efekt

TISKOVÁ ZPRÁVA K EU reportu 2026 – zprávě o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR – 2. listopadu 2026


Česká republika má v letech 2021 až 2027 získat z evropských fondů více než 1,3 bilionu korun. Tyto zdroje by měly být využity hospodárně, efektivně a pouze tam, kde jejich použití dává smysl. Nejde o to je jen utratit. Kontrolní zjištění NKÚ však dlouhodobě ukazují, že české subjekty se naučily podporu čerpat formálně správně, ale směrují ji často tam, kde ji není potřeba, nebo na projekty, které v čase pozbývají smyslu.


„V době rekordních rozpočtových schodků už si stát prostě nemůže dovolit rozpouštět miliardy korun v dětských hřištích, chodnících odnikud nikam a v sepisování stohů metodik, které nikdo nepoužívá. Nic z toho celkový výkon české ekonomiky nezvýší. Dotace se v leckteré ekonomické diskusi dopracovala k synonymu plýtvání, neadresnosti a mrhání potenciálem. Samotné utracení peněz není úspěchem. Úspěch je nasměrovat peníze tam, kde přispějí největší měrou k růstu celé společnosti,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.

Právě na potřebu zásadní změny přístupu upozorňuje dnes zveřejněný „EU report 2026“, již devatenáctá zpráva NKÚ o finančním řízení prostředků Evropské unie v České republice. Zpráva mj. shrnuje výsledky 14 kontrolních akcí, které byly zcela nebo částečně zaměřeny na prostředky EU a byly ukončeny v období mezi 1. dubnem 2025 a 31. březnem 2026.

Méně peněz, větší důraz na výsledky

V příštím programovém období, tj. v letech 2028 až 2034, bude Česká republika pravděpodobně hospodařit s nižším objemem evropských prostředků než dosud. O to důležitější bude, jak budou nastaveny podmínky jejich využití. Podle NKÚ je nutné soustředit podporu na podstatně menší počet strategických oblastí, omezit roztříštěnost dotačních programů, zjednodušit administraci a především hodnotit skutečný přínos podporovaných projektů.

Stejnou změnu přístupu prosazuje i Evropská unie. Od roku 2028 plánuje přejít na model podmíněného čerpání, v němž bude výplata evropských prostředků nově vázána na plnění konkrétních cílů, milníků a reforem. Úspěchem už nemá být samotné vyčerpání alokace.

Návrat tržních principů

NKÚ považuje za klíčové vrátit do dotačního prostředí standardní tržní principy a motivace. „Je nutné zvýšit tzv. spoluúčast příjemců dotací, tedy podíl, který zaplatí z vlastní kapsy. Jediný, kdo dokáže skutečně uhlídat efektivitu a hospodárnost využití evropských peněz, jsou příjemci. A to za předpokladu, že se budou muset významně podílet na dané investici a ponesou rizika s ní spojená,“ konstatuje Miloslav Kala.

NKÚ zároveň doporučuje výrazně rozšířit využívání finančních nástrojů, jako jsou úvěry či záruky. Česká republika je v jejich využívání hluboko pod unijním průměrem. Zatímco v Česku představují necelá 2,5 % podpory z evropských fondů, průměr EU dosahuje přibližně 9 %.

Pozitivním krokem může být také nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí účinný od ledna 2027, který klade důraz na odpovědnost za výsledky, řízení rizik a dodržování zásad účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti.

Utracené miliardy, výsledky tristní

Kontroly NKÚ v posledních letech ukázaly řadu případů, kdy evropská podpora nepřinesla očekávané výsledky. Pár příkladů z letošního EU reportu:

  • Čistá mobilita: Navzdory investicím 5,3 mld. Kč patří Česko v rozšíření elektromobility mezi nejslabší země EU, mj. nesplnilo část cílů v oblasti dobíjecí infrastruktury.
  • Energetické úspory a obnovitelné zdroje: Podpora ve výši 26,4 mld. Kč měla jen zanedbatelný dopad na celkovou spotřebu energie v průmyslu a ve službách, a to ve výši 1,1 %. Ani ostatní programy nepřinesly očekávané výsledky.
  • Připravenost nemocnic na mimořádné situace: Podpora 18,6 mld. Kč – místo systémových změn, které by vedly k posunu českého zdravotnictví při zvládání mimořádných situací, byly často pořizovány zbytné přístroje jen do zásoby.
  • Přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodu: Navzdory podpoře ve výši 650 mil. Kč objem kombinované dopravy klesá, zatímco silniční doprava roste.
  • Digitální vzdělávání: Celkem 8,2 mld. Kč nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu.
  • Zaměstnanost znevýhodněných skupin: Projekty za 1,2 mld. Kč přinášely převážně krátkodobé efekty bez prokazatelného dlouhodobého dopadu.

„Pokud se opět významně nezapojí soukromý kapitál a ona bájná neviditelná ruka trhu, žádná, byť sebegeniálnější, změna pravidel pro čerpání dotací nemá šanci tenhle rozjetý vlak vrátit zpátky na koleje,“ uzavírá prezident NKÚ Miloslav Kala.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky

Sdílení: