Bezpečnostní výzkum: systém výběru projektů je funkční, beze změn Ministerstva vnitra ale zůstane nad dopadem rozdělených peněz viset otazník
Tisková zpráva ke KA č. 19/11 – 16. 3. 2020
NKÚ se zaměřil na podporu bezpečnostního výzkumu poskytovanou Ministerstvem vnitra (MV). Jedná se o dotace příjemcům například na zabezpečení sítí, analýzu obrazových dat, vývoj bezpečnostních kamer, inteligentních bezpečnostních systémů a podobně. V rámci těchto dotací rozdělil resort v letech 2015 až 2018 přes jeden a půl miliardy korun. Část peněz je určena i na bezpečnostní výzkum pro potřeby státních institucí. Kontroloři konkrétně prověřili, jakým způsobem MV peníze rozdělovalo a jak systém pro rozdělování podpory funguje, zaměřili se také na vzorek 12 konkrétních projektů ve výši 157 milionů korun.
Rozdělování peněz na bezpečnostní výzkum provází nedostatky, na které NKÚ nezřídka kdy upozorňuje – ty se týkají toho, jakým způsobem jsou resorty schopny vyhodnocovat, co použité veřejné peníze přinesly. V tomto případě MV nestanovilo takové ukazatele, podle kterých by mohlo vyhodnotit, jak jsou výsledky výzkumu využívány v praxi, což je předpokladem přínosu pro bezpečnost státu jako hlavního smyslu těchto dotací. Přitom do roku 2022 plánuje resort jen na konkrétní projekty rozdělit 2,8 miliardy korun.
MV navíc významně podhodnotilo očekávané počty patentů a dalších výstupů, které mají díky projektům vzniknout, ty tak budou překročeny o stovky a někdy i tisíc procent. „Zhodnocení takto nastaveného dotačního programu na jeho konci nebude mít reálnou vypovídací hodnotu a neřekne nic o jeho přínosu k bezpečnosti státu“, dodává člen NKÚ Jan Kinšt, který kontrolu vedl.
Samotný způsob výběru a hodnocení projektů měl spíše jen dílčí nedostatky – šlo například o ne vždy důsledné hlídání případného duplicitního financování. MV tak podpořilo projekt zkoumání vlivu reklamy na bezpečnost dopravy, ačkoliv stejnou problematiku v té době již řešilo Centrum dopravního výzkumu. Na výběru projektu se také přitom podílel zástupce Ministerstva dopravy, který ale na duplicitu neupozornil. MV dále projekty ne pokaždé dobře průběžně kontrolovalo. Při jedné z těchto kontrol kvůli tomu neodhalilo, že výsledky, kterých chtěl jeden z příjemců projektem dosáhnout, už existují.
V neposlední řadě se kontroloři zaměřili také na vzorek 12 konkrétních projektů. U sedmi z nich nenašli významnější nedostatky. U čtyř zjistili omezené nebo žádné využití projektů v praxi. Jeden projekt pak kontroloři vyhodnotili jako neúčelný a neefektivní zároveň.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 19/11 (pdf, 1176 kB)
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 19/11 (docx, 181 kB)