Plnění povinností správců daní
12.2.2002 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 2001/14
Cílem kontroly u územních finančních orgánů bylo prověřit plnění jejich povinností při správě daně z nemovitostí, daně silniční, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. Kontrolovanými obdobími u územních finančních orgánů byl rok 1998 a léta následující až do doby ukončení kontrolní akce.
Kontrolovanými osobami byly územní finanční orgány a vybrané finanční úřady.
Kontrolní akce ukázala, že správa daní uplatňovaných jednorázově daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí je v praxi stejně náročná, jako správa jiných daní. Předpoklad jednoduchosti správy jednorázově uplatňovaných daní, daný ustanovením zákona o správě daní, je už překonán a je nutné uvažovat o nové právní úpravě v oblasti evidence daní.
Správa daní je už nemyslitelná bez podpory, kterou jí poskytuje systém ADIS. Jak ukázaly kontroly plnění povinností správců daně, nejsou vždy jeho současné možnosti plně využívány.
Systém ADIS nedostatečně akceptuje odlišnosti majetkových daní od daní ostatních v případě nemovitostí je pro místní příslušnost správce daně rozhodující umístění nemovitosti, u jiných daní se odvozuje od místa bydliště, případně jeho sídla. Tato skutečnost komplikuje komunikaci mezi jednotlivými správci daně. Je-li doba od podání daňového přiznání do doby vyměření daně z nemovitostí neúměrně dlouhá, dochází v mnoha případech ke změně adresy sídla nebo bydliště poplatníka. Tím se značně ztěžuje výkon správy této daně.
Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí osvobozuje od daně darovací bezúplatné převody bytů a nebytových prostorů z vlastnictví bytových družstev do vlastnictví členů, čímž vzniká povinnost podat daňové přiznání; současně však stanoví, že tyto převody nejsou předmětem daně, a povinnost podat daňové přiznání tak nevzniká. Přesto jsou poplatníci vyzýváni podávat místně příslušnému správci daně daňová přiznání, v němž uplatňují osvobození od této daně.
Porovnáním postupů správců daně byly zjištěny značné rozdíly mezi dobou uplynulou od podání daňového přiznání do doby vyměření daně. U některých správců daně ji lze počítat nejen na měsíce, ale i na několik let. To se negativně projevuje v placení daně, především u daně z převodu nemovitostí, neboť období, kdy je reálné tuto daň vybrat, je většinou období následující bezprostředně po prodeji nemovitosti, tj. v době, kdy má poplatník k dispozici finanční prostředky získané jejím prodejem. Tento problém by vyřešila legislativní úprava zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí spočívající v zavedení splatnosti daně z převodu nemovitostí ve lhůtě pro podání daňového přiznání k této dani.
Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ukládá správci daně vždy sdělovat výsledek vyměření platebním výměrem, tedy i v případě daně vyměřené ve výši nula. Výkon správy uvedených daní by zjednodušilo vypuštění tohoto speciálního ustanovení a aplikace ustanovení zákona o správě daní, podle něhož nemusí správce daně sdělovat daňovému subjektu výsledek tohoto vyměření v případech, kdy se vyměřená daň neodchyluje od daně uvedené v daňovém přiznání.
Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí neukládá katastrálním úřadům, celním orgánům a Středisku cenných papírů lhůty pro plnění jejich povinnosti vůči správci daně. Ke zlepšení výkonu správy uvedených daní by nesporně přispělo stanovit plnění těchto povinností bez zbytečného odkladu.
Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí osvobozuje od daně dědické a daně darovací bezúplatná nabytí majetku určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy, ochrany dětí a mládeže, požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky, státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, obecně prospěšnými společnostmi, politickými stranami a politickými hnutími určená na jejich činnost, nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu. Správce daně nemá podle současné právní úpravy možnost zjistit skutečné nakládání s tímto nabytým majetkem a tím i možnost ověřit splnění podmínek pro uplatňované osvobození od těchto daní.