Finanční prostředky poskytované na provoz, údržbu a rozvoj vodních cest
12.2.2002 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 2001/15
Cílem kontroly bylo prověřit systém poskytování a hospodaření s finančními prostředky vynakládanými na vodní cesty. Kontrolováno bylo období 1998 až 2001 do ukončení kontroly, v případě věcných souvislostí i roky předchozí.
Kontrolovanými osobami byly: Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo životního prostředí, Státní fond dopravní infrastruktury, Ředitelství vodních cest České republiky se sídlem v Praze, Povodí Labe, s. p., se sídlem v Hradci Králové a Povodí Vltavy, s. p., se sídlem v Praze.
MDS nemá zpracovanou dlouhodobou koncepci, která by komplexně řešila alternativy a priority rozvoje vodní dopravy v ČR a jejich návaznost na další druhy doprav (dopravní řetězce). Jako základní koncepční materiál pro rozvoj vodní dopravy uvádí MDS Program podpory, který však má svými znaky střednědobý charakter a zabývá se především rozvojem vodních cest a zejména Labsko-vltavskou vodní cestou. Program podpory se opíral o výsledky Marketingové studie, ve které byla mj. uvedena společensko-ekonomická návratnost jednotlivých projektů rozvoje vodních cest v ČR. Další koncepční materiály (Harmonogramy 1999 a 2001) již řešily zejména priority a financování Labské vodní cesty, přičemž podstatně zvýšily nároky na prostředky státního rozpočtu a dobu výstavby, aniž by byla aktualizována analýza společensko-ekonomické návratnosti. Nedostatečné koncepční zabezpečení rozvoje vodní dopravy v ČR vytvořilo riziko, že prostředky SR nebudou společensko-ekonomicky návratné.
Investiční rizika nachází NKÚ především u navrhovaných úprav na dolním Labi, kde zvýšení nákladů a prodloužení doby realizace snížilo společensko-ekonomickou návratnost na minimum (dle výpočtů NKÚ kleslo aktualizované IRR na nulovou hodnotu). Rizika dalších, zejména časových komplikací mohou vyplynout ze zákonných postojů míst, která se zabývají problematikou životního prostředí. Obdobná investiční rizika existují u rekonstrukcí plavebních komor na Labi a Vltavě; realizované vyšší parametry mohou být zbytečné vzhledem k záměrům na německém úseku Labe a časové nejistotě úprav dolního Labe.
Neujasněnost priorit Labe a zanedbaná předprojektová příprava je příčinou častých změn jak v ISPROFIN, tak i v realizační fázi investičních záměrů, nevytváří optimální předpoklady pro hospodárné financování a účinné řízení investičního procesu realizace Programu 327 520.
Nesystematické finanční zabezpečování tohoto programu a přístup k registraci jednotlivých investičních záměrů do ISPROFIN oslabuje všeobecně důvěru co se týče investic do vodní dopravy jako celku.
To se odráží i v tom, že MDS pravidelně převádělo v letech 1998 – 2000 se souhlasem MF celkem částku 318, 4 mil. Kč určenou na financování Programu 327 520 na jiné účely.
Systém řízení investičního procesu byl nedokonalý. Investorský dozor byl nedůsledný a kontrolní subsystém investičního procesu prakticky neexistoval. Investoři se při výběru dodavatelů v rámci procesu veřejného zadávání prací chovali neprůhledně a diskriminačně, což jim umožnila mimo jiné i absence prováděcích vyhlášek a vnitřních předpisů k zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, které by konkrétními a závaznými postupy vymezily průběh veřejného zadávání jednotlivých akcí.
Investoři při vlastní realizaci investičních záměrů postupovali vůči dodavatelům neodůvodněně vstřícně, a přebírali tak většinu finančních rizik na sebe.
Stávající systém koncepce a řízení investičního procesu rozvoje vodní dopravy v ČR je pro financování z hlediska zajištění účelnosti a hospodárnosti vynakládání prostředků státního rozpočtu nebo prostředků SFDI neúměrně rizikový.