Prostředky státního rozpočtu určené na realizaci Státní informační politiky ve vzdělávání
7.8.2003 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 02/31
Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s prostředky státního rozpočtu při realizaci Státní informační politiky ve vzdělávání v rámci I. etapy. Kontrolovaným obdobím byly roky 2001 a 2002, v případě věcných souvislostí i období navazující.
Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a celkem 49 školních zařízení.
Vláda vedena snahou podpořit v posledních letech rozvoj v oblasti informačních technologií přijala řadu usnesení, mezi nimi i usnesení, kterými schválila v roce 2000 Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání a v roce 2001 Plán I. etapy realizace Státní informační politiky ve vzdělávání. Realizace I. etapy vychází ze tří základních projektů, první je zaměřen na vzdělávání učitelů, druhý na výukové programy a třetí na výpočetní techniku. Vláda schválila podmínky realizace včetně objemu rozpočtových prostředků na dobu pěti let, tj. do konce roku 2005.
Kontrolou bylo zjištěno, že v letech 2001 a 2002 docházelo ke změnám oproti vládou schváleným podmínkám v neprospěch plnění cílů jednotlivých projektů, aniž by se vláda těmito změnami zabývala.
NKÚ na základě provedené kontroly spatřuje příčiny tohoto stavu především v následujících skutečnostech:
- Plán I. etapy realizace Státní informační politiky ve vzdělávání nebyl závazným způsobem rozpracován (ani v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech, ani interními opatřeními v rámci MŠMT).
- Do přípravy ani do realizace Státní informační politiky ve vzdělávání nebyly v dostatečné míře zapojeny školy, tj. subjekty, kterých se koncepce a jednotlivé projekty především týkaly a týkají.
- Na MŠMT nebylo rozpracování a sledování projektů dostatečně personálně a odborně zajištěno.
- Zakázky byly zadávány externím spolupracovníkům a dodavatelům a poradenským firmám. Často se jednalo o zakázky, které bezprostředně nesouvisely se Státní informační politikou ve vzdělávání, nebo o zakázky, jejichž výsledky nebyly využity.
- Kvalitu a rozsah plnění MŠMT nekontrolovalo, v některých případech ani kontrolovat nemohlo, protože ustanovení smluv nebyla formulována jednoznačně. To se týkalo i ustanovení vymezujících předmět plnění a jeho cenu.
- Odbor legislativní a právní MŠMT upozorňoval na vady smluv, přesto byly takové smlouvy uzavřeny a úhrady na základě nich provedeny.
- Způsob zajištění realizace pomocí tzv. generálního dodavatele a generálního auditora nepřinesl předpokládané výhody.
- MŠMT uzavřelo s generálním dodavatelem a generálním auditorem takové smlouvy, v nichž připustilo nedostatečnou konkretizaci předmětu plnění a přistoupilo na vyšší než nabídkové ceny. Navíc ceny nebyly ani v těchto případech dostatečně specifikovány.
- Generální auditor měl pro MŠMT vykonávat především kontrolu činnosti generálního dodavatele. NKÚ v rámci této kontroly zjistil, že MŠMT ověřovalo kvalitu a rozsah činnosti generálního auditora nedostatečně. Auditor u kontrolovaných škol provedl lokální audit pouze u 27 zařízení a 2 školy kontaktoval telefonicky, přesto generální auditor potvrdil fakturaci dodavatele v plném rozsahu.
Kontrolou bylo dále zjištěno, že část prostředků určených na realizaci státní informační politiky ve vzdělávání byla použita neoprávněně nebo nehospodárně, popřípadě nebyla použita na krytí nezbytných potřeb. Tímto způsobem bylo vynaloženo nejméně 884 mil. Kč. Další část neoprávněně použitých prostředků nebylo možné v rámci této kontrolní akce vyčíslit, protože některé smlouvy nedostatečně specifikovaly rozsah a cenu plnění a MŠMT si nezajistilo dostatek podkladů pro sledování a ověření plnění zakázek.