Vybrané výdaje státního rozpočtu v kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu
18.2.2004 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 03/08
Cílem kontroly bylo prověřit vybrané výdaje státního rozpočtu kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu, včetně výdajů některých organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací v jeho působnosti.
Kontrolovaným obdobím byly roky 2001 a 2002. V případě souvislostí i roky předchozí a následující.
Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, Puncovní úřad, DESIGN CENTRUM České republiky se sídlem v Brně, Český metrologický institut
V této kontrolní akci byl posuzován systém alokace výdajů Ministerstva průmyslu a obchodu a jeho důsledků na účelnou a hospodárnou realizaci vybraných programů a podprogramů a úroveň hospodaření kontrolovaných osob řízených ministerstvem. Zatímco u hospodaření kontrolovaných osob nebyly zjištěny významné odchylky, u alokace výdajů byly zjištěny zásadní systémové chyby.
Systém alokování výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu nevytváří podmínky pro optimální umístění veřejných prostředků podložených společensko-ekonomickými analýzami. K 1. lednu 2001 nabyl účinnosti zákon č. 218/2000 Sb., ve kterém byly uzákoněny pravidla pro financování programů. Ministerstvo tedy už mělo možnost ve smyslu tohoto zákona přizpůsobit systém alokace výdajů, tak aby byla stanovena pro jednotlivé výdaje jasná dlouhodobá bilance potřeb a zdrojů financování a byl jasný a zdůvodněný financovaný účel. Celý systém alokace výdajů by pak měl umožnit následné vyhodnocení společenské efektivity vynaložených prostředků.
Tyto základní předpoklady (podmiňující i reformu veřejných financí) Ministerstvo průmyslu a obchodu nezabezpečilo. Proto nebylo také schopno identifikovat možné úspory ve svých výdajích pro rok 2004, tak jak to požadovalo Ministerstvo financí, audit výdajů.
Konkrétní důsledky tohoto stavu se nejvíce projevily při restrukturalizaci uhelného průmyslu, která probíhá už od roku 1993, aniž by dosud byly dosaženy vytčené cíle této restrukturalizace. Stávající systém restrukturalizace umožňuje nepředvídatelný a nekontrolovatelný tok veřejných prostředků na tento účel, aniž by byla zajištěna společenská návratnost. Ministerstvo průmyslu a obchodu– na rozdíl od kontrolovaných podprogramů podpory vystavovatelské činnosti ČR a ochrany spotřebitelů – nevyvíjí účinnou snahu systém restrukturalizace uhelného průmyslu změnit.
Neúspěšnost restrukturalizace uhelného průmyslu umocňuje dlouhodobý a neprůhledný průběh privatizace, během kterého byly znehodnoceny majetkové účasti státu v akciových společnostech, přičemž stát musel převzít na sebe za uhelné společnosti podstatně vyšší finanční zátěž z dopadů Programu útlumu. O „nekoncepčnosti“ privatizace uhelného průmyslu svědčí i stávající postup MPO při privatizaci Sokolovské uhelné, kde vůči roku 2000 zásadně změnilo svou argumentaci, aniž by byly provedeny příslušné společensko-ekonomické analýzy.
Na většinu výše uvedených skutečností upozornil NKÚ již v kontrolním závěru č. 00/04 „Dotace ze státního rozpočtu uhelnému a rudnému průmyslu“ (uveřejněném ve Věstníku NKÚ ročník VIII částka IV. Ministerstvo průmyslu a obchodu však na tehdejší zjištění NKÚ účinně nereagovalo.