Majetek státu, se kterým je oprávněna hospodařit Česká konsolidační agentura
2.7.2004 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 03/11
Cílem kontroly bylo prověřit, zda Česká konsolidační agentura nakládá se svěřeným majetkem státu účelně a hospodárně.
Kontrolováno bylo období od 1. 9. 2001, v případě věcných souvislostí i období předcházející.
Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo financí a Česká konsolidační agentura.
Ministerstvo financí neprovedlo v období od vzniku agentury dosud žádnou kontrolu. Přijímá a schvaluje předepsané doklady a materiály od agentury a nereaguje ani na zřejmé chyby a nedostatky, jako je například absence stanovisek dozorčí rady k průběžným zprávám o hospodaření agentury nebo nesoulad předmětu činnosti dceřiných společností v zápise v obchodním rejstříku a ve skutečnosti prováděné.
Při rozhodování o dalších činnostech agentury nebralo v úvahu stanovisko Komise pro cenné papíry a extenzívně rozšiřovalo činnost agentury jako obchodníka s cennými papíry. V případě reverzních repo-operací, které jsou z právního hlediska charakterizovány jako poskytnutí úvěru, povolilo agentuře tuto činnost, i když podle ustanovení zákona o agentuře nesmí agentura poskytovat úvěry.
Česká konsolidační agentura se při svém vzniku stala příslušnou hospodařit se značným objemem aktiv, která převzala od svého právního předchůdce. Další velké objemy aktiv nabývala zejména v souvislosti s řešením problémů bankovního sektoru a s potřebou jeho stabilizace. To s sebou přineslo úkol zajistit převzetí těchto aktiv v poměrně krátkém časovém úseku, provést jejich zařazení do nově budovaného informačního systému, dopracovat soubor vnitřních předpisů pro nakládání s nimi a rychle začít s jejich realizací.
Kontrola prokázala, že některé postupy při rozhodování o způsobu realizace pohledávek, při výběru organizačního a právního poradce, při zařazování pohledávek do bloků a při organizaci soutěže nebyly prováděny důsledně a zvolené varianty řešení nebyly podle předložené dokumentace nejvhodnější. Velkým nedostatkem je také skutečnost, že agentura neměla dostatečný přehled o vnitřní hodnotě pohledávek nabízených v blocích.
Hlavním kritériem pro činnost agentury při realizaci aktiv by měla být efektivnost a snaha o minimalizaci negativních dopadů na hospodářský výsledek, a tím i na státní rozpočet. Vytvořením tak velkých bloků pohledávek, jako byly kontrolované bloky ČKA04 a 05, byla upřednostněna rychlost vyvedení aktiv z bilance agentury před jejich maximálním výnosem. Soubor stovek klientů a jejich pohledávek vytvářel prostor pro výskyt chyb již nedostatečným posouzením jednotlivých případů při jejich zařazení do bloku. Velikost bloku a s ní spojené další okolnosti (poplatky, jistiny) omezují okruh možných zájemců o koupi, a tím možnost dosažení výhodnější ceny. V tomto ohledu neobstojí námitka agentury, že velikost bloku současně omezuje „spekulativní“ nákupy. Takovýto soubor – blok – pohledávek není pořizován s cílem restrukturalizace stovek různých klientů, ale je nakupován k dalšímu prodeji. Současně je nutno konstatovat, že i u individuálních prodejů aktiv agentury byly zjištěny nedostatky.
V souvislosti s předpokládaným zkrácením termínu ukončení činnosti agentury je třeba připravit jasnou a kontrolovatelnou strategii řešení aktiv, ke kterým je nebo se ještě stane agentura příslušnou hospodařit. To je nezbytné k minimalizaci dopadů na státní rozpočet. Základem této strategie a základem konkrétních řešení aktiv musí být přesnější znalost jejich současné hodnoty tak, aby bylo možné zvolit maximálně efektivní postupy. Současně se v této situaci jeví jako neúčelné dále ze strany ministerstva rozšiřovat činnost agentury nad její zákonem stanovený rozsah a formou usnesení vlády zadávat agentuře úkoly, které řeší potřeby jiných resortů a zhoršují její hospodářský výsledek.