Plnění daňových povinností vztahujících se k nemovitostem vydaným Pozemkovým fondem České republiky

23.6.2005 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 04/39


Cílem kontrolní akce bylo prověřit, zda nedochází ke krácení výnosů daní.

Kontrolovaným obdobím byl rok 1993 až 2004, v případě věcných souvislostí i období následující.

Kontrola byla provedena u Ministerstva financí (dále jen „MF“), Pozemkového fondu České republiky (dále jen: „PF ČR“) a u vybraných katastrálních a finančních úřadů.

Kontrola prokázala, že ze strany osob, do jejichž vlastnictví PF ČR bezúplatně převedl pozemky z vlastnictví státu s odkazem na ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., a které nejsou podle tohoto zákona oprávněnými osobami, dochází k porušování zákonných povinností vztahujících se k dani z nemovitostí, k dani z převodu nemovitostí a k dani z příjmů. V důsledku neplnění daňových povinností dochází ke krácení výnosů těchto daní, které plynou do státního rozpočtu a v některých případech do rozpočtu obcí.

Postupníci neplnili vždy své daňové povinnosti, například:

  • nepřiznávali pozemky ke zdanění daní z nemovitostí,
  • nepřiznávali převody pozemků ke zdanění daní z převodu nemovitostí,
  • nepřiznávali ke zdanění příjmy z úplatného převodu, podléhající dani z příjmů,
  • podávali daňová přiznání k dani z nemovitostí a dani z převodu nemovitostí po zákonné lhůtě.

V některých případech daně z nemovitostí nebyli správci daně schopni jednoznačně určit, zda kontrolované pozemky byly k dani z nemovitostí přiznány. Podle Pokynů MF k vyplňování daňových přiznání nemuseli poplatníci do roku 2004, kteří podávali daňové přiznání k více než 15 parcelám jednoho druhu pozemku v jednom katastrálním území, uvádět parcelní čísla. Správnost a úplnost údajů v daňových přiznáních si měli možnost ověřit správci daně až na základě daňových kontrol.

Správci daně nevyužívali důsledně zákonem daných oprávnění, zejména:

  • nevyhledali daňové subjekty a včas nezahájili daňové řízení z vlastního podnětu a v důsledku toho došlo v některých případech k zániku práva na vyměření daně;
  • zahajovali daňové řízení z vlastního podnětu až po jednom roce a více letech od doby, kdy poplatníkům vznikla povinnost podat daňové přiznání;
  • nevyužívali možnost uložení sankce v případech pozdního podání daňového přiznání;
  • při posuzování povinnosti platit daň z příjmů z převodu pozemků nepostupovali vždy v souladu se zákony;
  • nevzali v úvahu skutečný obsah právního úkonu a příjmy z převodu pozemků, případně jejich částí, které poplatníci před převodem získali do vlastnictví v postavení postupníků, posuzovali jako příjmy osvobozené od daně. V těchto případech se nejedná o příjmy z prodeje pozemků vydaných podle zákona č. 229/1991 Sb. Správci daně k nesprávnému posouzení těchto příjmů dospěli přesto, že jim tato skutečnost měla být dostatečně známa jak ze stanovisek MF, tak i z judikatury k dané věci;
  • nedbali na skutečnost, že poplatník pozemky prodal do pěti let od nabytí vlastnictví, a i tyto příjmy z prodeje posuzovali jako příjmy osvobozené od daně.



MVDr. Rudolf Němeček, člen Kolegia NKÚ

tisk stránky