Pořízení rychlostní silnice R52 nebo R55 je v současnosti podle NKÚ riskantním investičním krokem
TISKOVÁ ZPRÁVA – 1. července 2009
Cílem kontrolní akce bylo prověřit, zda příprava silničního spojení Brno–Vídeň (R52) dává předpoklad k efektivní realizaci investice, včetně vyhodnocení rizik pro financování prostřednictvím operačního programu Doprava. Veškeré zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že alokace veřejných finančních prostředků na pořízení rychlostní silnice R52 nebo R55 je v současnosti riskantním investičním krokem.
„Záměr realizovat R52 nesplňoval většinu požadavků EU kladených na tvorbu sítě TEN-T, a to z těchto důvodů: projekt není potenciálně životaschopný, nebyly dostatečně zohledněny dopady na životní prostředí a nebyla analyzována možnost vést spojení Brno–Vídeň v jiných variantách po existující infrastruktuře,“ řekl prezident NKÚ František Dohnal.
Jak dále Dohnal uvedl, z evropského hlediska klesá důležitost spojení Brno–Vídeň zejména proto, že společenský a hospodářský vývoj ve střední Evropě se vyvíjí jinak, než jak bylo předpokládáno v procesu TINA. Rakouská strana plánuje výstavbu rychlostních silnic S8 ve směru Vídeň–Slovensko–Krakov a S3 ve směru Vídeň–Znojmo–Praha. Realizace těchto silnic je významným rizikem pro předpokládaný vývoj dopravní intenzity zejména pro přeshraniční úsek rychlostní silnice R52 Mikulov/Drasenhofen, který v současné době vykazuje nízkou intenzitu dopravy. V dlouhodobých prognózách je korelace mezi dopravní poptávkou a čtyřpruhovou komunikací na hranici zdůvodnitelnosti.
Rovněž z hlediska nároků vnitrostátní dopravy je podle prezidenta Dohnala potřeba pořízení silničního spojení Brno–Vídeň obtížně zdůvodnitelná. Toto prokázaly výsledky multikriteriální analýzy, která byla provedena v rámci tvorby GEPARDI (viz KZ 06/36), kde byl tento projekt i přes deklarovanou evropskou prioritu vyhodnocen jako „málo atraktivní“ ve smyslu společensko-ekonomické efektivnosti. Také investiční záměr projektu výstavby rychlostní silnice R52 a komparativní studie konstatují, že tento projekt není ekonomicky životaschopný.
„Výše zmíněné skutečnosti mohou podstatně změnit rozložení stávající dopravní intenzity na česko-rakouských hranicích. K tomu je nutné ještě přičíst fakt, že silnice I. třídy I/52 byla v roce 1995 rekonstruována, je v dobrém technickém stavu a vzhledem k vývoji dopravní intenzity bude minimálně do roku 2020 plně postačovat,“ řekl prezident NKÚ.
Vedení tras R55 a R52 územím, které je hodno ochrany, přináší další rizika, která snižují atraktivitu území a mají negativní dopad na zachování kulturních a přírodních hodnot, do kterých EU a ČR investovaly nemalé prostředky. Stávající nejistota ve vývoji dopravní intenzity při pořízení pouze R52 nevylučuje možnost, že kromě vedení trasy přes CHKO Pálava bude nutná i rychlostní silnice přes Lednicko-valtický areál se všemi negativními dopady na životní prostředí.
Ministerstvo dopravy (MD) podle kontrolorů zanedbalo koncepční přípravu silničního spojení Brno–Vídeň zejména tím, že dlouhodobě opomíjí zásady nejlepší mezinárodní praxe doporučené EU v procesu TINA, které v koncepční fázi pořízení veřejné stavby zajišťují podklady pro taková rozhodnutí vlády, která minimalizují vnitřní rozpory investičního procesu. Nevyřešené rozpory v této fázi pak komplikují jak projektovou fázi, tak fázi realizační, což má negativní dopad na společensko-ekonomickou efektivnost. Ministerstvo průběžně od ukončení procesu TINA v roce 1998 nepřehodnocovalo a nevyhodnocovalo potřebnost R52 pro realizaci sítě TEN-T. Nezabývalo se také společenskou problematikou pořízení silničního spojení Brno–Vídeň v rámci koncepční přípravy a přenechalo veškerou iniciativu na rakouské straně, což v konečném důsledku vedlo z hlediska ČR k přijetí nejrizikovějšího řešení silničního spojení.
Veškeré výše uvedené nedostatky v koncepční přípravě silničního spojení Brno–Vídeň vyplývají z dlouhodobé koncepční nečinnosti Ministerstva dopravy. To svou nečinností v oblasti zabezpečení optimální alokace veřejných zdrojů podle zásad společenské efektivnosti, litery a smyslu pravidel EU vážně ohrožuje finanční spoluúčast EU (7 mld. korun) na projektu spojení Brno–Vídeň.
Kontrola byla prováděna v době od srpna 2008 do března 2009, kontrolováno bylo období od roku 2003 do ukončení kontroly a v případě věcných souvislostí i období předchozí. Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ředitelství silnic a dálnic ČR a Státní fond dopravní infrastruktury.
Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti NKÚ na rok 2008 pod číslem 08/26. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ Ing. Petr Skála.
Radka Burketová
tisková mluvčí
Nejvyšší kontrolní úřad