České dálnice by mohly být až o pětinu levnější, jeden jejich kilometr přitom dosud stál 416 milionů korun
TISKOVÁ ZPRÁVA – 5. 8. 2013
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na problémy ovlivňující náklady a přípravu výstavby dálnic a rychlostních komunikací, a to v období od roku 2008 do září 2012. Analyzoval 74 staveb za 215 miliard korun a podrobně zkontroloval 29 akcí za 83 miliard korun. Kontroloři prověřili práci jak Ministerstva dopravy, tak Státního fondu dopravní infrastruktury a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Průměrné náklady na pořízení jednoho kilometru dálnice byly 416 milionů korun, u rychlostní komunikace to bylo 378 milionů korun za kilometr. Podle zjištění NKÚ přitom existuje prostor pro snížení nákladů o 12 až 20 %, což u vzorku 74 staveb představuje úsporu až 43 miliard korun. NKÚ vychází ve svém odhadu mimo jiné ze srovnání stavebních nákladů v České republice a v Německu. Zatímco v tuzemsku jsou stavební náklady na jeden kilometr dálnice 355 milionů korun, v sousední zemi činí 260 milionů korun, a jsou tedy o 27 % nižší.
Předpokládané náklady nejvíce rostly v průběhu územních řízení – o 21,9 miliardy korun, tedy o 68 procent – a stavebních řízení, v jejichž rámci kontroloři zaznamenali nárůst o 5,9 miliardy korun, tedy o 37 procent. Růst nákladů ovlivňuje několik faktorů, například prodlužování územních a stavebních řízení nebo požadavky jejich účastníků buď na dodatečné zařazení stavebních objektů, jako jsou třeba přípojky či křížení, nebo na úpravu už naplánovaných stavebních objektů.
Výstavba dálnic a rychlostních komunikací se neúměrně prodlužuje. Od schválení investičního záměru do dokončení stavby uplyne nejčastěji 12 let. K časovým skluzům docházelo především v souvislosti s územními a stavebními řízeními. Přetrvávaly problémy s vymezením tras. Například v úseku R35 Křelov–Slavonín navrhlo ŘSD nejvýhodnější trasu už v roce 1993, a to za 683 milionů korun. V roce 2001 ale stavbu kvůli nesouhlasu obcí rozdělilo na dva úseky, jejichž stavební náklady se vyšplhají minimálně na 2,1 miliardy korun a z nichž jeden stále není dostavěn.
Ve stavebních a územních řízeních jsou také procesní vady, kvůli nimž je mohou jejich účastníci často a opakovaně napadat. To vede k dalším průtahům. A důležitou roli hrají v neposlední řadě i majetkoprávní vypořádání pozemků a nemovitostí potřebných k výstavbě, která běžně trvají dva až tři roky, v extrémních případech i deset let.
Ke zvyšování nákladů na výstavbu dálnic a rychlostních komunikací ale nedochází jen v územním a stavebním řízení. Rostou i v době samotné výstavby komunikací. Kontroloři zjistili, že u 13 staveb došlo k 920 změnám, kvůli nimž stavební náklady stouply o téměř 2 miliardy korun. Nepředvídatelné vícepráce se přitom na této sumě podílely jen z menší části.
Kontroloři prověřili i 38 veřejných zakázek za 6,4 miliardy korun. Porušení zákona zjistili u 21 z nich za celkem 4,3 miliardy korun. ŘSD například u 11 akcí zadalo vícepráce ve výši 5 až 29 % z původní ceny. Tyto vícepráce přitom zadalo původnímu dodavateli bez zadávacího řízení a v některých případech i bez písemné smlouvy. Hned dvakrát pak ŘSD porušilo zákon o veřejných zakázkách v případě smlouvy na poradenské služby za 100 milionů korun. Jednak zadalo zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly podle zákona splněny všechny podmínky, jednak ŘSD zakázku vypsalo tak, že ji mohl získat jen jeden dodavatel.
Síť dálnic a rychlostních silnic měla být podle koncepčních materiálů Ministerstva dopravy z devadesátých let už dostavěna. Pokud vše půjde tak jako dosud, bude dokončena za 32 let a bude to stát 520 miliard korun, což je o 64 % víc, než se předpokládalo v roce 1999. Je to mimo jiné způsobeno nedostatky v koncepční a řídící činnosti Ministerstva dopravy.
Od roku 2007 nemá Česká republika žádný závazně schválený střednědobý ani dlouhodobý koncepční materiál, který by vymezil priority a naléhavost dokončení jednotlivých staveb v závislosti na dostupných finančních zdrojích. Současný systém financování vedl k tomu, že ŘSD zahajovalo přípravu i samotnou výstavbu projektů, aniž by na jejich dokončení mělo zajištěné peníze. Navyšování nákladů pak celý problém jen umocnilo.
Podrobnosti ke kontrole naleznete v přiložené informaci z ukončené kontrolní akce č. 12/18.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 12/18 (pdf, 340 kB)