Podpora zelené energie vyjde Českou republiku na bilion korun, dvě třetiny této částky odčerpají provozovatelé fotovoltaických elektráren

Tisková zpráva ke KA č. 14/06 – 6. 1. 2015

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak stát poskytoval prostředky na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Finanční podpora pro zařízení k výrobě elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu bude ještě dlouho extrémně zatěžovat ekonomiku České republiky. Odhad NKÚ je, že do roku 2030 celkové náklady na podporované zdroje elektřiny převýší bilion korun. Jen v letech 2011 až 2014 činily téměř 157 miliard korun. Podstatnou část této sumy zaplatí samotní odběratelé jako příplatek ke spotřebované elektřině.

Důvodem velké zátěže ekonomiky je především poskytování plošné finanční podpory všem zařízením určeným k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Z této podpory nejvíce čerpaly fotovoltaické elektrárny, které patří k nejdražším z těchto zdrojů. Například v roce 2013 podpora zelené elektřiny byla celkem 44 miliard korun a fotovoltaické elektrárny získaly dvě třetiny této částky, přestože vyrobily pouze 22 % zelené elektřiny. Celkové náklady pro stát budou ještě vyšší, protože provozovatelé „zelených“ elektráren mají právo na úlevu na daních. Jaké výše ale tato daňová podpora dosahuje, není jasné, protože ji Ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje.

Zlomové období představoval začátek roku 2011, odkdy začaly provozní podpory pro nově vybudované zdroje klesat. Snaha dostavět fotovoltaické elektrárny za starých, a tedy výhodnějších podmínek vyvrcholila koncem roku 2010 solárním boomem. Mezi lety 2009 až 2012 množství elektřiny vyprodukované fotovoltaickými elektrárnami vzrostlo více než třiadvacetkrát, což nemá v porovnání s ostatními státy EU obdoby.

Tempo růstu výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren v letech 2009 až 2012

Návratnost investic do fotovoltaických elektráren byla zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Ke kratší návratnosti výrazně přispěla vedle provozní podpory i tzv. investiční podpora poskytovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu. To přitom tyto investiční podpory provozovatelům vyplácelo i v době, kdy už samo pracovalo na útlumu solárního boomu. Kumulací investičních a provozních podpor se už tak krátká doba návratnosti ještě výrazně zkrátila.

V současnosti je plošná podpora pro zařízení dokončená po roce 2013 pozastavena, nicméně pro dříve vybudované elektrárny platí podmínky, které byly nastaveny v době jejich uvedení do provozu. Tuto podporu bude stát – v závislosti na druhu energie – vyplácet ještě dalších 20 či 30 let. Vzhledem k tomu, že výše této podpory je ze zákona valorizována, budou náklady každým rokem ještě stoupat.

V roce 2013 vstoupil v účinnost nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Přestože ho Česká republika měla předložit Evropské komisi ke schválení ještě před nabytím účinnosti, komise ho dostala na stůl až poté. Evropská komise mimo jiné konstatovala, že státem nastavená podpora představuje pro české výrobce zelené elektřiny ekonomickou výhodu oproti jiným podnikatelům v oboru. Proto komise nařídila, že podporu musí dostávat i dovozci zelené elektřiny z celé EU. Jen v roce 2014 může tato kompenzace dosáhnout až 2,5 miliardy korun.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky

• Související dokumenty