Chybí koncepce na nákup vybavení a pořizování zázemí pro hasiče, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad
Tisková zpráva ke KA č. 14/23 – 13. 4. 2015
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak byly v rámci čtyř investičních programů poskytovány, čerpány a používány peníze na rozvoj a obnovu materiálně technické základny Hasičského záchranného sboru ČR (HZS). Zaměřil se při tom na finance vynaložené v letech 2009 až 2013. Kontrola sice neodhalila použití prostředků na jiné účely, zjistila však nedostatky v programovém financování Ministerstva vnitra (MV). Ukázalo se také, že MV nemá ucelenou koncepci, která by jasně stanovila celkové materiální a finanční potřeby HZS a určila, dokdy mají být naplněny.
U kontrolovaných programů MV často měnilo dobu jejich trvání, prodlužovala se o tři až čtyři roky. V jejich průběhu navíc docházelo ke změnám objemu financí. Například u jednoho z kontrolovaných programů byl původní rozpočet třikrát upraven a program prodloužen z roku 2014 do roku 2017. Peněžní prostředky byly přitom nejdříve dvakrát navýšeny o celkem 1,8 miliardy korun a pak sníženy o 450,8 milionu korun.
V rámci programů byly sice stavěny stanice a byla pořizována technika, ale dokumentace neurčila konkrétní cíle ani způsoby jejich dosažení. Není proto zřejmé, do jaké míry jednotlivé programy přispěly ke zlepšení vybavenosti HZS. Místo toho se dokumentace programů přizpůsobovala tak, aby odpovídala skutečnosti. Například v programu Reprodukce majetku HZS mělo být do konce roku 2011 postaveno 13 nových stanic HZS. Teprve v lednu 2012, kdy již měl být program ukončen, došlo ke snížení stanoveného počtu jen na dvě stanice. Tato výrazná změna nebyla nijak zdůvodněna. V programu nebyla určena místa plánované výstavby stanic a odhad jejich jednotkové ceny se lišil od skutečnosti.
Při kontrole 37 konkrétních investic se kontroloři zaměřili na pořízení movitého a nemovitého majetku za více než 636 milionů korun. Jediné vážnější pochybení našli u HZS hlavního města Prahy, který při výstavbě hasičské stanice v Praze-Modřanech porušil rozpočtovou kázeň ve výši 300 tisíc korun. Uhradil totiž fakturu za inženýrskou činnost spojenou se získáním stavebního povolení v rozporu s uzavřenou smlouvou dříve, než bylo povolení vydáno. Menší nedostatky našel NKÚ také při rekonstrukci Víceúčelového zařízení ve Zbirohu. Ministerstvo vnitra v tomto případě například rozdělilo investiční akci na tři samostatné etapy, které pak byly zadávány v jednodušších a méně transparentních typech řízení. U ostatních kontrolovaných akcí kontroloři pochybení nenašli.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 14/23 (pdf, 588 kB)