Programové financování v ČR: formálnost bez nastavených cílů a informační systémy s nesprávnými údaji
Tisková zpráva ke KA č. 15/31 – 12. 9. 2016
České bankovky - ilustrační foto
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze vynaložené na informační systémy k podpoře programového financování a dotací. Programové financování slouží k alokování peněz ze státního rozpočtu na cíle, které si stát stanovil, a to podle jejich priorit. Rozpočtování orientované na cíle ukazuje, čeho chce stát v dané oblasti dosáhnout, jakým způsobem toho chce dosáhnout a kolik to bude stát. Programové financování má zajistit, aby byly výdaje plánované ze státního rozpočtu účelné a efektivní – a to jak v krátkodobém, tak střednědobém horizontu.
Programové financování v České republice selhává. V letech 2009 až 2015 jím přitom prošlo 415 miliard korun. Místo aby programové financování sloužilo k vyhodnocení budoucích i už proběhlých výdajů, je jejich pouhou evidencí. Systém programového financování je tak v České republice jen formální. K jeho špatnému fungování přispívá prodlužování programů a špatně nastavené indikátory a parametry, kvůli nimž pak není možné vyhodnotit, zda program skutečně plní své cíle. MF například u žádné z 24 kontrolovaných akcí programového financování nestanovilo cíle ani indikátory tak, aby bylo možné akce vyhodnotit. U dvou kontrolovaných programů také MF samo sobě trvání programů prodlužovalo, a to i v době, kdy už měly být ukončeny. NKÚ na tuto špatnou praxi poukazuje ve svých kontrolách opakovaně. Hlavně kvůli formálnosti programového financování skončila Česká republika nejhůře v hodnocení vybraných výkonnostních ukazatelů rozpočtového procesu za rok 2015 ve srovnání s dalšími zeměmi, jako jsou například Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko nebo Německo.
Stát vybudoval hned několik informačních systémů, v nichž shromažďuje data o investicích státu a o dotacích.1 Jejich správci jsou Ministerstvo financí (MF) a Generální finanční ředitelství (GFŘ). Přestože za tyto informační systémy stát v letech 2009 až 2015 zaplatil více než 338 milionů korun, data v nich nejsou kompletní a spolehlivá, a systémy tak neplní účel, pro který vznikly. Například GFŘ evidovalo Nejvyšší kontrolní úřad v IS CEDR III jakožto poskytovatele dotací ve výši 278 milionů korun, přestože NKÚ nikdy žádnou dotaci neposkytl a ani ze zákona poskytnout nemohl. Nekompletnost údajů v informačních systémech prokázali kontroloři při srovnání údajů o dotacích poskytnutých deseti neziskovým organizacím v letech 2013 a 2014. Zatímco v IS CEDR III vedlo GFŘ dotace za 2,8 miliardy korun, v IS DotInfo EDS pro stejné neziskovky evidovalo MF dotace jen ve výši 342 milionů korun. Obdobně nespolehlivé údaje obsahuje i IS EDS/SMVS, který v době kontroly například evidoval 289 akcí za celkem 10,5 miliardy korun jako neukončené, přestože už ukončené byly.
MF při zadávání veřejných zakázek v souvislosti s těmito informačními systémy porušilo zákon o veřejných zakázkách, protože některé z nich neoprávněně zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže. Šlo například o zakázky na projektové dozory.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
1] Informační systémy Evidenční dotační systém (IS EDS) a Správa majetku ve vlastnictví státu (IS SMVS), informační systém Centrální evidence dotací z rozpočtu (IS CEDR III), informační systém DotInfo EDS.
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 15/31 (pdf, 579 kB)