Nákupy a opravy majetku policie komplikovaly nejasné potřeby, sedm podobných programů i nedostatek prostředků

Tisková zpráva ke KA č. 17/07 – 18. 12. 2017

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil programy, ze kterých poskytlo Ministerstvo vnitra (MV) v letech 2012 až 2016 prostředky na rozvoj a obnovu materiálně technické základny Policie ČR. Tyto programy slouží například k financování obnovy nemovitostí policie, k nákupům služebních vozidel, počítačů a další potřebné techniky. MV celkem vyplatilo ze sedmi programů téměř 5,8 miliardy korun. Kontroloři prověřili 31 investičních akcí za více než 864 milionů korun. Podle NKÚ programy na investice pomohly zajistit potřeby policie pouze částečně, a to nejen kvůli nedostatku prostředků. MV nemělo jasně stanovené potřeby policie; systemizace a standardizace majetku nebyly aktuální nebo vůbec neexistovaly. Jednotkové ceny u investic MV nesledovalo a nevyhodnocovalo, i když došlo k jejich výraznému překročení.

Prostředky sice byly v rámci programů vynaloženy na daný účel, potřeby policie se ale úplně zajistit nepodařilo. Jedním z důvodů je i nedostatek prostředků. Na pokrytí výdajů investičních programů policie chybí téměř 11,4 miliardy korun. Dalším důvodem byl také formální přístup MV k financování programů. Ministerstvo zároveň v minulosti nestanovilo potřeby policie. Jejich určení je přitom základním předpokladem pro lepší plánování toho, kam prostředky na investice směřovat.

MV vytvořilo v průběhu let na rozdělení investičních prostředků postupně sedm programů. Ty se svým zaměřením vzájemně překrývaly. První koncepční dokument, který shrnuje potřeby policie, vznikl až v roce 2016. Při přípravě i v průběhu programů tak ministerstvo nemělo tyto potřeby jasně stanoveny.

Kvůli změnám priorit policie MV výrazně upravovalo časové, finanční i věcné podmínky některých programů. Vybrané investiční akce se proto odsouvaly. Například nevyhovující stav hangáru D v Praze Ruzyni zjistil NKÚ už v roce 2005, následně i v roce 2012. Stav přetrvával i v době ukončení této kontroly, v hangáru se přitom skladuje majetek v řádu několika miliard korun.

Plánování a naplňování programů komplikovalo i to, že systemizace majetku policie neexistovaly nebo nebyly aktuální. Například systemizace služebních vozidel je z roku 2008 a neodpovídá aktuální struktuře policie ani jejím požadavkům. Systemizace přitom určuje, kolik vozidel, jakého typu a s jakými parametry policie pro svou činnost potřebuje.

K posouzení efektivnosti jednotlivých akcí financovaných z investičních programů slouží jednotkové ceny. MV je ale nestanovilo tak, aby se daly k hodnocení použít. Zároveň se při vyhodnocování akcí těmito cenami nezabývalo, a to ani v případě, že došlo k jejich několikanásobnému překročení. Například pro výstavby, rekonstrukce a modernizace objektů byla jednotková cena 4 403 Kč/m³. U stavebních úprav v Praze 7 byla ale skutečná cena 15 207 Kč/m³, jednotkovou cenu tedy překročila téměř 3,5krát.

Některé stavební akce financované z investičních programů nebyly dostatečně připraveny. Docházelo proto k jejich zpožďování, rostly náklady a bylo nutné provádět vícepráce. Například rekonstrukce infrastruktury areálu Zbraslav měla původně stát téměř 21 milionů korun. Po zpracování projektové dokumentace se ale ukázalo, že náklady budou výrazně vyšší a dosáhnou 144 milionů korun. Kvůli nedostatku prostředků tak byla celková rekonstrukce odložena.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky

• Související dokumenty