Nová legislativa a dopady na státní rozpočet
Článek prezidenta NKÚ Fr. Dohnala v časopise Parlament, vláda, samospráva
Pomocí státního rozpočtu je mimo jiné dotována i řada činností a služeb, jejichž poskytovatelem nemusí být nutně státní organizace. Podíl dotací na výdajích státního rozpočtu kolísá v jednotlivých letech, nicméně dá se mluvit zhruba o pětině až čtvrtině výdajů státního rozpočtu užitých formou dotace. Proto také celá oblast dotační politiky je jedním ze strategických cílů kontrolní činnosti NKÚ. V loňském roce byla proto do plánu kontrolní činnosti pod číslem 09/03 zařazena i kontrola dotací ze státního rozpočtu poskytovaných prostřednictvím rozpočtů krajů poskytovatelům sociálních služeb regionálního charakteru. Cílem kontroly bylo prověřit poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků státu určených na sociální služby regionálního charakteru v letech 2007 a 2008.
Nejprve ale několik úvodních informací o této problematice. Vláda usnesením č. 997 ze dne 20. října 2004 uložila ministru práce a sociálních věcí zpracovat a předložit vládě do 31. prosince 2005 návrh zákona o sociálních službách spolu s analýzou dopadu realizace tohoto zákona na veřejné rozpočty. MPSV na základě tohoto úkolu v důvodové zprávě k návrhu zákona o sociálních službách analyzovalo a vyčíslilo předpokládané dopady tohoto zákona na státní rozpočet, a to částkou 26,6 mld. Kč v letech 2007 a 2008. Z toho 16,3 mld. Kč činil odhad výdajů u příspěvku na péči a 8,1 mld. Kč u dotace na podporu poskytování sociálních služeb na území kraje, tzv. programu A.
Dne 1. ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, spolu s vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Zákon definuje tři základní skupiny sociálních služeb s názvem sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence a 35 druhů sociálních služeb v rámci těchto skupin. Sociální služby mají formu pobytovou, ambulantní nebo terénní. Poskytovatelem služeb jsou územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby, MPSV a jím zřízené organizační složky státu. Sociální služby se poskytují uživatelům bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů na ubytování, stravu a péči. Uživatelé sociálních služeb závislí na pomoci jiné fyzické osoby z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu mají nárok na příspěvek na péči hrazený ze státního rozpočtu. Financování sociálních služeb je vícezdrojové. Hlavní finanční zdroje představují úhrady od uživatelů sociálních služeb, dotace a příspěvky z veřejných rozpočtů, platby od zdravotních pojišťoven, dotace z MPSV a jiných rezortů, úřadů práce, ze strukturálních fondů a sponzorské dary.
Kontrolní akce mimo jiné ukázala, že na rozdíl od předpokládaných finančních dopadů bylo v letech 2007 a 2008 vynaloženo ze státního rozpočtu na příspěvek na péči o 17,1 mld. Kč a na Program A o 5,9 mld. Kč více oproti původnímu odhadu. To ukazuje, že analýza dopadu realizace zákona č. 106/2008 Sb. rozhodně nebyla spolehlivým podkladem při projednávání výše uvedeného zákona. Myslím, že tato kontrolní akce ukázala na mimořádnou závažnost posuzování dopadů na státní rozpočet při přijímání legislativních norem. Nejsem si jist z dnešního pohledu a diskuzí o zadlužování, zda by zákonodárci přijali zmíněný zákon v podobě, ve které byl přijat, pokud by věděli, že zvýší zadlužení státu zhruba o 25 miliard korun ročně.
Celý text závěru z této kontrolní akce najdete na www.nku.cz.
František Dohnal
prezident
Nejvyššího kontrolního úřadu
- Nová legislativa a dopady na státní rozpočet (pdf, 121 kB)