Na podporu lesnictví vydal stát v průběhu let 2014 až 2024 z evropských a národních zdrojů celkem 32,7 mld. Kč.
Evropské dotace jsou v ČR rozptýleny do mnoha oblastí, podpora je často investována do desetitisíců malých a z pohledu národního hospodářství zbytných projektů, které nepřinášejí potřebnou přidanou hodnotu, nemají potenciál směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala a děkan Fakulty sociálních věd UK (FSV UK) Tomáš Karásek podepsali ve čtvrtek 25. září 2025 v Praze v sídle NKÚ Memorandum o spolupráci.
Ve středu 24. září 2025 byla jedna společnost a její jednatel odsouzeni za podvodné získání přibližně 220 000 eur (5,5 milionu Kč) z fondů EU na projekt snižování prašnosti. Případ se dostal k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) díky podnětu Nejvyššího kontrolního úřadu.
Jak dopadlo hospodaření ČR v roce 2024? Na první pohled jsou některé ukazatele v porovnání s rokem 2023 optimistické: inflace se snížila na 2,4 %, nezaměstnanost zůstala nejnižší v EU, deficit státního rozpočtu byl o 10,6 mld. Kč nižší oproti plánovanému schodku ve výši 282 mld. Kč.
Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., (EZÚ) zahájil v roce 2014 přípravu výstavby nové budovy, přestože neměl zajištěno financování projektu – spoléhal na dotaci, jejíž podmínky ale nesplnil.
Přestože jsou fakultní nemocnice základním článkem páteřní sítě nemocnic v ČR a nenahraditelným poskytovatelem zdravotních služeb včetně vysoce specializované péče, jsou umístěny v zastaralých areálech a objektech, které neodpovídají současným požadavkům moderní medicíny.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil u Českého telekomunikačního úřadu údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví, sestavení účetní závěrky a údaje, které ČTÚ předložil pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2024.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil u Ministerstva práce a sociálních věcí údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví, sestavení účetní závěrky a údaje, které ministerstvo předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2024.
Nelegální zaměstnávání, ze kterého zaměstnavatelé neodvádějí daně, pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění a zaměstnanci dostávají neevidovanou mzdu, má kromě dopadu na samotné zaměstnance významný negativní dopad na příjmy státního rozpočtu.
Ačkoliv si Česká republika ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi Evropské unie plnit nedaří.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky Ministerstva kultury (MK) za rok 2024.
Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů a dalších prvků technické infrastruktury.
Při kontrole hospodaření Energetického regulačního úřadu (ERÚ) s vybraným majetkem a peněžními prostředky státu v celkové hodnotě 114 mil. Kč nezjistil NKÚ významné nedostatky.
Vláda ČR v roce 2024 rozhodla, že do roku 2030 bude 30 % spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Je tedy potřeba zapojit do sítě fotovoltaické elektrárny o výkonu 10,1 GWp a větrné elektrárny s výkonem 1,5 GW.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž by bylo jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku.
Systém kontrolního vážení vozidel neplnil svou základní funkci – chránit dopravní infrastrukturu před přetíženými vozidly prostřednictvím účinné prevence a vymáhání postihů. Vysokorychlostní váhy často nefungovaly, velké množství vážních deliktů se Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vůbec nepodařilo předat příslušným obcím k dalšímu řešení a skutečné postihy končily na úrovni jednotek procent.
Česká republika dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí významně nad průměrem Evropské unie. Přesto investice vždy nepřinášejí očekávané dopady a v řadě oblastí zůstávají plánované strategické cíle nenaplněné.
Ministerstvo obrany investovalo v letech 2019 až 2024 do modernizace výcvikových zařízení Armády ČR téměř 1,8 mld. Kč. Přesto jejich stav stále neodpovídá současným potřebám, a omezuje tak přípravu vojáků a rozvoj schopností armády.
Na rozvoj infrastruktury regionálních sociálních služeb vydalo v letech 2014 až 2024 Ministerstvo pro místní rozvoj z prostředků státu a EU celkem 5,97 mld. Kč. MMR podpořilo 664 projektů zaměřených zejména na nákupy objektů, na stavební úpravy či na zkvalitnění materiálně technické základny stávajících služeb.
